Založit webové stránky nebo eShop
                                  N A Š I   P S I . . . 
  
 
                                                  Xcalibur Weinlinie (Kuba)
 

         
 
      Jonatán (Čenda) z Atarova dvora                        Jonáš z Atarova dvora      
                                                                                           
                                                                                       
 

Beagle - Bígl

(převzato ze stránek Beagle Club ČR)
Všichni bíglové jsou ještě i dnes svým charakterem věrni své minulosti smečkového psa. Zvířata žijící ve smečkách nebo ve větších sociálně uspořádaných skupinách musí uznávat přísnou hierarchickou strukturu, kterou také vyžadují a potřebují pro své duševní zdraví.
Silná orientace na sociální uspořádání je zároveň základem mimořádné způsobilosti tohoto plemene k úloze rodinného psa a často bezmezné náklonnosti k dětem. Proto také samotný bígl držený převážně v kotci, nejen že nemůže rozvinout své mimořádné vlastnosti, ale také sám psychicky strádá.
Bígl je vděčný za každý přírůstek do smečky, většinou nahlas projevuje svou radost z návštěvy. Také lupiče bude považovat za návštěvu, i když ho nikdy dříve neviděl. To však neznamená, že bígl není ostražitý. Nezastane sice více, než že vše neobvyklé oznámí štěkotem, ale podle hlasu bígla si člověk většinou představí mnohem většího psa.
Stejně jako jeho náklonnost k lidem je pro ně typická snášenlivost se psy jiných plemen. Agresivní bígly, ať už k lidem nebo ke zvířatům, můžeme spolehlivě považovat za netypické, někdy jako povahově nevyrovnané. To druhé platí tehdy, když je naprosto jisté, že kousavost, pocházející skoro vždy z bázlivosti, není způsobena špatným zacházením, chybějící důslednou výchovou nebo závažnými chybami při výchově štěněte. Bígl zůstává až do vysokého věku stále přátelský a neodmítne pomazlení. Ovšem stojí za povšimnutí, že přemíra pozornosti, kterou občas svému psovi věnují osamělí majitelé nebo rodiny s více dětmi, psíkovi často projevy náklonnosti znechutí.
Spolehlivé a trvalé vazby psa na člověka dosáhneme tehdy, když mu dopřejeme přirozenou kombinaci důsledné přísnosti a citlivé, láskyplné pozornosti. I v přirozených podmínkách, ve volně žijících psích smečkách, je vše v rovnováze: drsné, nelítostné boje o objasnění hierarchie a prosazení nadřazené pozice, stejně jako projevy náklonnosti bez ohledu na jakoukoliv hierarchii.
Bíglové se snadno zařadí do rodiny a mají dobrý cit pro hierarchické uspořádání. Při pečlivém pozorování chování psa v jeho rodině je možné dost přesně popsat její vnitřní strukturu.
Bígl je značně samostatný. A to proto, že na lovu jediný pes tohoto plemene, navzdory mnoha nástrahám, musí svou náročnou práci úspěšně dovést do konce, spoléhajíc se jen sám na sebe. Občas nám vytrvalost našeho bígla spíše vadí, a to tehdy, když se obrátí proti našemu záměru.
Proto je radno hned při první příležitosti bíglovi důrazně vyjasnit, co je dovoleno a co nikoliv, jinak Vás může stát jeho zvládání spoustu času a nervů.
Přesto se bígl učí snadno a rychle. Zvědavost a zájem poznávat nové jsou spolehlivým znamením bystrého rozumu a snad i inteligence. Tak by mohl bígl absolvovat i výcvik hlídacího psa - kromě zásahu proti člověku. Dokonalého hlídače z něj však nikdy neuděláme, přece jen mu chybí ta pravá svědomitost, zvláště když ho zláká stopa zvěře.
Jeho minulost loveckého psa, o níž bychom rádi věřili, že není bez budoucnosti, formovala také vitalitu bígla. Dobře vyvinutý, zdravý bígl je projevem síly. Má plné právo vyžadovat svou minimálně dvouhodinovou denní vycházku a příležitostné hry s psími kamarády. Ovšem nejraději si hraje s bígly, i když jinak není žádný rasista.
Při takovéto chuti k pohybu není divu, že štěňata bígla nebo mladí psi se rádi zaměstnají jakýmikoliv rošťárnami, a sotva jsou s taškařinou u konce, hned chystají další. Ale buďte trpěliví! Také Váš pes jednou vyroste a ještě mnoho let bude dobře vychovaným a způsobným psem. Pak si zase budete přát znovu zpět mladého, rozpustilého a ve své nevinné bezprostřednosti přece přítulného pejska. A pak si snad pořídíte druhého, mladého bígla …
Vyrovnanost je jedna ze základních podmínek soužití. Bígl, smečkový pes, ji má od přírody. Je vždy přátelský, trpělivý, citlivý a nenáročný. Že tohle jsou neocenitelné vlastnosti přítele pro celý život, Vám může potvrdit každý majitel psa. Příznivci bíglů jsou stále vyrovnaní, přátelští a aktivní. Jako jejich psi.
Ještě v jednom jsou bíglové nespolehliví. Vždy, když se jedná o poživatelné věci. Motto: “Když to nesežeru já, tak to jistě hned sežere někdo jiný!” již přivedlo nemálo bíglů k nehlídanému prostřenému stolu, aby se postarali o nestřežené pochoutky. Ale i to lze s 99 procentní jistotou psa odnaučit. Bígl je sice smělý, ale nikoliv útočný. Ostrost na zvěř se nemůže zaměňovat s prostou agresivitou. Agresivita vede při držení více psů ve smečkách vždy ke ztrátám, protože nemocní a slabí psi jsou napadáni a likvidováni, toho jsou však majitelé smeček bíglů ušetřeni. Jsou bíglové, kteří nebojácně útočí na kočky a kuny, a v těchto bojích si vedou úspěšně, užitkovou zvěř napadne bígl jen tehdy, loví-li společně několik psů. Původní založení loveckého psa může být výchovou natolik ovlivněno, že i zde se setkáme s odchylkami.
Vedle loveckého využití, kterému se budeme věnovat později, může být nesmírně citlivý nos našeho plemene k užitku i jinak. Cvičí-li se již s mladým psem, není těžké naučit bígla sledovat lidskou stopu. Stopa “páníčka” je nejlákavější. Bíglové dokážou najít a držet lidské stopy hodiny staré a vyrovnají se tak i běžným služebním plemenům. Bíglové jsou v zahraničí hojně využívání jako služební psi k pátrání po výbušninách, střelivu a zbraních stejně jako k vyhledávání narkotik. Jsou malí a obratní, náramně pracovití a díky svému citlivému čichu velmi úspěšní. Lidé v jejich blízkosti, kteří jsou “prohledáváni”, nepociťují žádný strach z velkého služebního psa, průběh celního odbavení tak není narušen. Reálně ovšem tato možnost využití, vzhledem k rostoucímu významu bígla jako domácího a rodinného psa, zůstává v pozadí stejně jako jeho lovecké využití na kontinentě.
Souhrnem se dá říci, že bígl je nesmírně učenlivý a pracovitý pes, který se dá za pomoci pochvaly a pamlsku naučit téměř všemu, co odpovídá jeho fyzickým schopnostem. Zde se projeví, je-li správně veden, jeho přímo úžasná pracovní horlivost, která si občas v ničem nezadá s náruživostí na stopě zajíce.
Hlas bígla je ve srovnání s jinými stejně velkými plemeny mnohem výraznější. Příčinou je opět jeho smečkový původ. Po svých, bloodhoundu podobných předcích zdědilo naše plemeno silný, hluboký, často jako zvon znějící hlas. Tento téměř jistě zazní, stejně jako před staletími, jakmile se naši psi dostanou na stopu. Majitelé smeček brzy vedle sladění loveckých schopností členů smečky začali seskupovat psy i podle jejich hlasu s cílem dosáhnout harmonického “vyzvánění”.
Bígl používá svůj hlas rád. Je mimořádně snadné naučit ho štěkat na povel zejména při použití pamlsku. Bude-li k tomu povzbuzován, bude neobyčejně spolehlivě hlásit jako hlídací pes, jen co dospěje a získá sebedůvěru, čili přibližně kolem jednoho roku.
Jsou dvě věci, které spolu jak u lidí tak u psů přímo souvisí, a to výživa a výkon. Jsou-li ve správně vyváženém poměru, jsou lidé i psi fyzicky zdraví a fit. Bíglové jsou psi, kteří dobře a rádi žerou. A rádi až přespříliš. To se neprojeví ani tak u jednoho v rodině žijícího bígla, ale spíše u více společně žijících psů, u kterých se stupňuje konkurenční tlak a dobrý apetit se mění ve žravost. Tak ale, nejste-li profesionální maratonec, dobře stavěnému bíglovi, který neúnavně zdolává velké vzdálenosti, nemůžete poskytnout tolik pohybu, aby při neomezené nabídce potravy nevypadal jako valící se balík. Krmnou dávku je třeba regulovat. Jen s přiměřenou postavou zůstane Váš bígla zdravý a bude Vám ještě dlouho dělat společnost.
Ovšem i uvnitř jednoho plemene existují různé typy stavby těla - svalnatí atleti se silnými kostmi, silnější bíglové se slabšími kostmi nebo bíglové štíhlí a šlachovití se všemi jejich kombinacemi. Existují také rozdíly v charakterech i v pohybu. Žádaný typ bígla je někde uprostřed.
Doporučované základní krmné dávky pro psa velikosti bígla je vždy třeba upravit pro konkrétního jedince. Mezi fenečkou s 33 cm v kohoutku, která může vážit nějakých 11 kg a 41 cm vysokým atletickým psem, který má dobrých 17 kg, je vždy mnoho možností. Pohyb jako prostředek, jak se zbavit nadváhy, by měl být v takovém množství, jak je jen možné. Nejvíce pohybu má přirozeně ten bígl, který žije ve smečce nebo ve velké rodině s jinými bígly. Není nic lepšího než hry na schovávanou, tahanice a přátelské rvačky. Je ale důležité, aby si kdykoliv mohl pes v klidu odpočinout nebo si zdřímnout. To platí obzvlášť pro mladé. Toto pravidlo platí i pro samostatně drženého psa. Volný pohyb, hry s jinými psy, kratší vzdálenosti v klusu (u dospělých plně vyvinutých psů i při kole), plavání, aportování nebo trénink agility jsou aktivity, které udrží Vašeho psa při dobrém zdraví. A také Vás, budete-li se pohybovat na čerstvém vzduchu. Dospělý, dobře trénovaný bígl, vezmete-li ho s sebou na výlet, se po asi 90 minutách chůze tak nanejvýš správně rozehřeje. Bíglové do jednoho roku, kteří jsou vydatněji krmeni, potřebují ovšem více přestávek, aby si mohli odpočinout a prospat se.
Každý bígl, nevyrůstal-li zrovna v kotci bez kontaktu s člověkem, je bystrý, zvídavý a inteligentní. Bude-li mu umožněno poznat z okolního světa co nejvíce, vyroste z něj chytrý, života znalý pes. To neznamená, že mu jednou ročně dopřejeme výlet, ale že mu umožníme pokud možno celodenně se podílet na našem životě. Váš pes by Vás měl doprovázet jako člen rodiny nejen při nákupních pochůzkách, ale i při návštěvách, cestování a jiných příležitostech. Máte-li Vašeho bígla dobře vychovaného, získáte takto určitě i nové příznivce plemene. Ve volné přírodě byste měli volně pouštět jen absolutně poslušného bígla. Je ovšem žádoucí, aby si všechno, co ho zajímá, mohl očmuchat a prozkoumat, zkrátka zažít. Právě mnohotvárnost prožitých a tím i osvojených dojmů dělá z nerozvážného, neposedného štěněte chytrého a přívětivého psa, se kterým Vás všude rádi uvítají.
Výchova uspokojuje také duševní potřeby. Vnáší do života psa hierarchické uspořádání. Jeho instinkty ho vyžadují, neboť pevné sociální uspořádání upevňuje také sebevědomí jednotlivce. Psi, kterým není přiděleno jimi samými přirozeně vycítěné uspořádání jejich světa, ani zařazením do skupiny psů ani výchovou, si to často kompenzují tím, že se nadřazují svému majiteli či majitelce. Nenechte to dojít až tak daleko, neboť pak není snadné propracovat se z podřízené pozice opět k vedení. A když se to nepodaří, je pak většinou jediným řešením vzdát se svého psa, což Vás, upřímně řečeno, v očích mnoho jiných pejskařů definitivně odepíše jako dalšího možného majitele psa. Závěrem budiž řečeno, že dobré vychování není jednou provždy vštěpenou a tím trvalou vlastností Vašeho psa. Musí být čas od času opakováním zažíváno do paměti, prohlubováno a upevňováno.
Duševní potřeby Vašeho bígla jsou větší, než se zdá při povrchním pozorování. Psi mají například jedinečnou schopnost rozpoznat psychické rozpoložení spolu s nimi žijících lidí. Trpí s Vámi při špatné náladě a nezřídka projevují svou účast nebývalou přítulností. Pochopíte také, že tak emocionální tvor potřebuje stálou pozornost, aby duševně nestrádal. Pro bígla jako družného smečkového psa je společnost člověka základní potřebou. kdo by musel nechat svého psa samotného po většinu dne, projeví se jako nejlepší přítel psů, nepořídí-li si psa vůbec.
Pro bígla nemohou být rodina nebo okruh přátel nikdy dost velké. Rozhodně bude každého nově příchozího považovat za milého člověka. To mu dá znát přátelským zaštěkáním na uvítanou. Svůj dosavadní společenský život tedy v žádném případě nemusíte kvůli bíglovi omezovat.
Bíglové (psi obecně) jsou také výbornými posluchači. Nečekejte, že dostanete nějakou odpověď, ale určitě se dočkáte alespoň pochopení. Sami poznáte, že Váš pes je daleko pozornějším posluchačem než mnozí lidé. Největším trestem pro bígla je, když se na něj delší dobu zlobíte a nekomunikujete s ním. Proto ho brzy po pokárání přivolejte zase k sobě a ujistěte ho, že ho máte zase rádi. Určitě Vám každou svoji lumpárnu jindy mnohonásobně vynahradí přítulností a spoustou společně prožitých dobrodružství. Právě tak jako potrava a pohyb ve správném poměru zaručují zdraví a dobrou kondici, tak správně vyvážená kombinace důsledné přísnosti a láskyplné pozornosti zaručuje trvalý partnerský vztah mezi člověkem a psem.  
 
                                                     Jack Russel teriér
 
Jack Russell teriéři jsou odpradávna pracovními psy. Na rozdíl od většiny jiných plemen se však dnešní Jack Russell teriér nejvíce blíži svému původnímu základu. I když se dnes už moc neloví, chovatelé se původních šlechtitelských cílů přidržují a jeho zástupce potkáváme na výstavách jen málo. Nejsou vyumělkovaní a právě to je činí přitažlivými. Dědičné vady se u nich téměř neobjevují, a odhad délky života na 15 let rozhodně není přehnaný.
Jack Russell teriéři nejsou rozhodně psy pro lenochy. Jsou inteligentní, překypují energií. V průměrné obytné čtvrti mají tito psíci s notnou dávkou energie a potřebou činorodosti obvykle jen málo možností. Je tedy na pánovi, aby mu nabídl dostatek činnosti. Nečekejte, že se pes přizpůsobí životu za pecí; to se nestane. Je zřejmé, že vzhledem ke svému založení bude vyhledávat aktivity, které neoceníte ani vy, ani obyvatelé čtvrti. Proto je Jack Russell teriér vhodný především pro lidi, kteří se svým psem rádi něco dělají a nechtějí trávit čas doma.
Je třeba si uvědomit, že "jackové" jsou psi lovečtí a mají tedy notnou dávku loveckého instinktu. Když se štěně dostane do domácnosti, kde žije více domácích zvířat, akceptuje je obyčejně bez potíží. Jakmile jednou Jack Russell vyroste společně s papoušky, fretkami a s kočkami, nepřeloží jim přes cestu ani stéblo a dokáže s nimi uzavřít i přátelství. Obráceně to ale platí rovněž: chcete-li si vzít domů staršího "jacka", který neměl kontakty s jinými domácími zvířaty, počítejte s tím že bude vaše ostatní zvířata pokládat za kořist a bude jednat podle toho.
Jack Russell teriér je opravdový přítel člověka. Při příchodu návštěvy sice štěká, ale tím to také končí. Návštěvníci bývají obvykle nadšeně přivítáni s neskrývanou radostí: čím víc lidí, tím víc zábavy. Dobře socializovaný Jack Russell teriér velmi dobře vychází s dětmi, jak s vašimi, tak i s jinými. Psi nejsou přecitlivělí, mají sportovní povahu a jsou pro kdejaký žertík nebo hru - ať je jak chce bláznivá a trvá jak chce dlouho.
Naproti tomu jsou odjakživa samostatní. To vyplývá z jeho původního využití - rozhodnutí při lovu v liščí noře dělal sám a nikoliv jeho pán. Právě proto potřebují důslednou výchovu. Neposlouchají svého pána proto, že mu chtějí sloužit, ale jen proto, že se jim to líbí - pouze kvůli sobě. Je proto nutné, aby výcvik byl co nejhezčí a nejpodnětnější. Nudná cvičení jackové přímo nesnášejí. Na druhou stranu - příliš shovívaví či příliš demokraticky orientovaní páni s tímto plemenem taky nic nepořídí; pes si pak dělá co se mu zlíbí.
Zda se stane z Jack Russell teriéra roztomilý, radostný, nekomplikovaný, sportovní pes, kterého bude jeho majiteli kdekdo závidět, nebo zda z něho vyroste pověstný terorizující Jack Russell teriér, je na jeho pánovi.
                                                                                         www.beagle-jackrussel.cz
TOPlist